Austrálie hlásí nález nejstarších pterosauřích pozůstatků na svém území
Senzační nález učinili paleontologové v australské provincii Victoria - narazili na zkameněliny dvou jedinců křídového pterosaura, létajícícho plaza, který byl současníkem a blízkým příbuzným dinosaurů. Tento objev je pro zemi protinožců velice významný hned z několika důvodů: jedná se o první nález pterosaura v této provincii a zároveň první nález mláděte pterosaura na území tohoto kontinentu. Navíc oba jedinci patří mezi gelogicky nejstarší pterosaury v rámci celého území Austrálie.
Pterosauři byli skupinou létajících plazů, kteří spolu s dinosaury (včetně ptáků) a krokodýly patřili do skupiny zvané archosauři ("jamkozubí ještěři"). Objevili se na konci prvního období druhohor, trisau, a žili po boku dinosaurů až do konce období křídy, kdy spolu s nimi vyhynuli. Dosahovali různých tvarů a velikostí - od malých hmyzožravých forem připomínajících netopýry, až po gigantické azdarchidy připomínající africké čápy marabu, kteří se pohybovali po zemi a do svých zobáků chytali malé dinosaury a jinou kořist. Létali pomocí tenkých kožnatých blán, které byly napnuté mezi prodlouženým čtvrtým prstem přední končetiny a tělem. Jednalo se o vůbec první obratlovce schopné aktivního letu máváním křídel, čímž předběhli i ptáky, kteří po vyhynutí pterosaurů ovládli oblohu.
Nalezené pozůstatky australských pterosaurů se skládaly z pánevních kostí dospělého jedince s rozpětím křídel více než 2 metry a z kůstek křídla mláděte. Kvůli neůplnosti koster nemohli vědci tyto létavce přesněji zařadit. Zřejmě se však mohlo jednat o zástupce skupiny archaeopterodactylů, kam patřil například velice zvláštní pterodaustro, který měl ve spodní čelisti spousty dlouhých štětinovitých zubů, které zřejmě sloužily k prosévání vody a zachycení drobné kořisti a rostlin. Druhou variantou byli pteranodoni s typickými hřebeny na hlavách a bezzubými zobáky. Sem patřil například světoznámý pteranodon nebo nyctosaurus, jehož ozdoba hlavy připomínala stěžeň plachetnice. Za jejich života, před přibližně 107 miliony let, byla Austrálie mnohem jižněji než dnes a existovalo na ní střídání ročních období, včetně dlouhých polárních nocí. Na zbytku planety v té době vládla pouze dvě období - dlouhé období sucha, které bývalo přerušováno krátkými obdobími dešťů. Zda pterosauři přečkávali zimu na stejném místě nebo odlétali pryč za teplem, vědci stále nedokáží zodpovědět. Pokud by byla správná první varianta, museli by být pokryti hustým chmýřím, podobně, jako někteří jejich příbuzní. Odpovědi na tyto otázky však vyžadují další výzkum. Přesto jsou i takto neúplné nálezy z paleontologického hlediska nesmírně důležité, protože pomáhají lépe pochopit, jak tato zvířata žila a jak se chovala.