Nově objevený předek létajících pterosaurů měl zobákovitou tlamu a dlouhé drápy
Pterosauři, kteří bývají často nesprávně řazeni mezi dinosaury, byli historicky prvními obratlovci schopní aktivního letu máváním křídel. Ovládli tak oblohu dříve než dinosauři (ptáci) a savci (netopýři). O jejich předcích se však donedávna vědělo jen velmi málo a to především jen z hrstky neúplných nálezů a úlomků kostí. Nové světlo do této problematiky přinesl nález částečně zachovalé kostry velice zvláštního plaza, který dostal název Venetoraptor gassenae.
Venetoraptor ("lupič z turistické oblasti Vale Vêneto") byl asi 1 metr dlouhý a 30 centimetrů vysoký plaz, který žil v obodbí triasu, před asi 230 miliony let na území dnešní Brazílie. Pravděpodobně se pohyboval po zadních končetinách. Jeho zvláštními znaky byla zanutá bezzubá přední část zobákovité tlamy a dlouhé šavlovité drápy na předních končetinách. Přestože není známo, čím se živil, jeho tlama připomíná zobáky dnešních dravých sokolů nebo jejich příbuzných, papoušků, kteří se živí ovocem. Jelikož se však rostliny nesoucí plody vyvinuly mnohem později, je mnohem pravděpodobnější, že se jednalo o masožravce. Dlouhé drápy mu mohly pomáhat při lovu kořisti nebo také při šplhání po stromech.
Nálezy jako je venetoraptor pomáhají doplnit mezery ve vývoji pterosaurů a najít odpověď na otázku jejich úspěšnosti po dlouhých 160 milionů let.
Zdroj obrázků: sci.news
