Čím se živili první dinosauři?
Během druhohor se u dinosaurů vyvinulo mnoho způsobů obživy, avšak původ jejich různorodých potravních strategií byl dlouhou dobů zahalen rouškou tajemství. Donedávna se potravní návyky nejstarších dinosaurů určovaly pouze porovnáváním tvarů nalezených čelistí s dnes žijícími zvířaty. Průlomu však dosáhli vědci z britské Bristolské univerzity. Ti pomocí počítačového modelu srovnávali zuby nejstarších dinosaurů se zuby dnešních plazů a jejich způsobem získávání potravy. Výsledky pomohly přinést odpověď na to, proč byli dinosauři ve své době tou nejúspěšnější skupinou živočichů na Zemi.
První dinosauři se objevili geologickém období zvaném trias. Tehdy však dosahovali jen malých rozměrů a museli se mít na pozoru před svými mnohem většími a nebezpečnějšími krokodýlovitými bratranci, jako byl například postosuchus. Během následujícho období, jury, již však celou planetu opanovali. Podle vědců bylo tajemstvím jejich úspěchu to, že se u nich velmi brzy vyvinuly různé druhy lebek a zubů, což jim umožňovalo experimentovat s mnoha druhy potravy.
Výsledky zmíněného porovnávání zubů nejstraších dinosaurů s dnešními plazy tuto teorii dále podporují. Zuby masožravých teropodních dinosaurů, jako byli například alosaurus nebo tyranosaurus, který byly špičaté, zahnuté, s čepelovitým tvarem a jemným vroubkováním na vnitřní straně, se nejvíce podobaly zubům dnes žijících varanů. Naopak zuby většiny býložravých dinosaurů se více podobaly zubům býloýžravých a všežravých ještěrů, jako jsou leguáni.
Další testy ukázaly zajímavá zjištění o nečekaných potravních návycích předků některých skupin dinosaurů. Rohatí dinosauři jako triceratops nebo obrněnci jako ankylosaurus původně začali jako všežravci - živili se tedy rostlinnou i živočišnou potravou. Naproti tomu předkové dlohokrkých býložravců jako byli diplodocus nebo brachiosaurus byli masožraví. Z těchto poznatků tak vyplývá, že ani jedna ze skupin nebyla původně zcela býložravá a jejich jídelníček byl mnohem pestřejší, než se původně předpokládalo. To byl zřejmě také důvod, proč vládli naší planetě úctyhodných 160 milionů let.