K čemu ankylosauři používali své kyjovité ocasy?
Ankylosauři byli čtyřnoží býložraví dinosauři, jejichž těla byla kryta kostěnými destičkami a trny, které tvořily neprostupný pancíř. Některé druhy měly navíc na konci ocasu kostěnou palici, která je považována za obranný prostředek proti masožravým dinosaurům. Paleontologové však nedávno přišli s novou teorií, podle níž tyto kyje mohly složít také v mezidruhových soubojích o území nebo samice.
Studie se zabývá druhem známým jako Zuul crurivastator. Tento ankylosaurus byl popsán roce 2014, žil na území amerického státu Montana před 76 miliony let a jeho jméno je odvozeno od démona z filmové série Krotielé duchů. Krásně zachovalá zkamenělina tohoto dinosaura obsahuje otisky kůže a kostěné brnění na jeho zádech a bocích, čímž umožňuje vědcům utvořit si velmi dobrou představu, jak za svého života vypadal.
Kostěné bodce, které mu vyrůstaly po obou stranách těla, byl obzvlášť velké a špičaté. Většina z nich však měla ulámané špičky a kost a rohovina, která je za života zvířete pokrývala, se na těchto místech zahojila do zaoblenějších tvarů.
Spíše než na útok dravce poukazuje umístění těchto zranění na těle jakési ritualizované souboje mezi jedinci, kteří pravděpodobně stáli k sobě bokem a bušili svými ocasy do těla protivníka. Ocas zuula měřil na délku kolem tří metrů a kromě kostěné palice na konci byl po celé délce posetý kostěnými bodci.
Ačkoliv vědci nezatracují myšlenku, že ankylosauři používali své ocasy také k obraně před dravci, zdá se být mnohem pravděpodobnější, že jejich hlavní účel byl používání v mezidruhových soubojích, což byl zřejmě také důvod, proč se u nich vůbec vyvinuly. Právě takové zkameněliny, jako je zuul, dokáží vědcům napovědět, jak se tato zvířata mohla chovat ve svém tehdejším prostředí.