Scorpios rex, Indominus rex a Indoraptor – hybridi Jurského světa

Přestože dinosauři z Jurského světa nevypadali tak, jak ve skutečnosti měli, většina z nich svým vzhledem připomínala své dávné předky. Bylo to dáno nedokonalostí technologie jejich výroby, kdy byl jejich neúplný genetický kód doplněn DNA jiných zvířat. Existovala však trojice dinosaurů, kteří byli stvořeni kombinací DNA různých dinosaurů, jiných pravěkých živočichů i současných zvířat, což se odrazilo na jejich vzhledu i vlastnostech. Jsou známi jako Scorpios rex, Indominus rex a Indoraptor.

UPOZORNĚNÍ: Dinosauři popisovaní v tomto článku nikdy neexistovali. Jedná se o fiktivní tvory vyskytující se pouze v rámci filmové série Jurský svět, seriálu Jurský svět: Křídový kemp a jejich doplňkových materiálů.

Scorpios rex

Scorpios rex („král škorpionů/štírů“), známý také pod kódovým označením E750, byl vůbec prvním geneticky modifikovaným hybridním dinosaurem dr. Henryho Wu, vědce, který stál za vznikem všech dinosaurů v Jurském parku a Jurském světě. Byl to středně velký dinosaurus, který dosahoval velikosti mezi filmovým velociraptorem a Tyrannosaurem rexem, kteří spolu s rohatým masožravým dinosaurem carnotaurem tvořili základ jeho genetického kódu. Ačkoliv jeho jméno svádí k domněnce, že bylo odvozeno od škorpióna s jedovatým bodcem na konci zadečku, ve skutečnosti to bylo od mořských ryb z čeledi Ropušnicovití, jejichž DNA je také jeho součástí. Patří sem například ropušnice nebo perutýn s jedovatými ostny, v angličtině známí jako scorpion fish, v překladu škorpióní ryby. Podobné ostny se nacházejí na krku, loktech a ocase tohoto hybrida. Posledním živočichem použitým při vzniku Scorpia rexe byla žába rosnička, jejíž DNA mu pomáhala lépe se přizpůsobit životu v tropickém prostředí kostarického ostrova Isla Nublar, kde se nacházel Jurský svět.

Jelikož se jednalo o první pokus vytvořit hybridního dinosaura, výsledek ne zcela splnil očekávání. Scorpiovo tělo s jako uhel černými šupinami, které se na zádech střechovitě překrývaly, působilo zdeformovaným a disproporčním dojmem. Jeho tlama byla krátká a kulatá, s výrazným předkusem a rozeklanými zuby. Dlouhé přední končetiny měly palce, takže mohl uchopovat předměty. Dlouhé byly i jeho nohy s neobvykle malými chodidly vybavenými srpovitě zahnutými drápy jako u velociraptora. Co ztrácel na inteligenci oproti svým dvěma následovníkům, vyvažoval vysokou mírou odhodlanosti a nebojácnosti. Mimo to byl rychlý a obratný a dokázal vnímat infračervené záření čili teplo vydávané kořistí. Kvůli jeho častými změnám v chování, kdy chvíle naprostého klidu střídaly okamžiky neuvěřitelné zuřivosti a kvůli jeho ne příliš atraktivnímu vzhledu Scorpios nebyl vystaven v parku jako ostatní dinosauři. Když nečekaně napadl a těžce poranil jedním ze svých jedovatých ostnů svého tvůrce, dr. Wu, bylo rozhodnuto, že bude zamrazen ve speciálním skleněném válci, dokud nebude nalezen způsob, jak zmírnit jeho agresivitu. Dr. Wu poté začal pracovat na nástupci Scorpia, Indominu rexovi, který stál za zkázou Jurského světa.

Po několika měsících, co byl park opuštěn, se vlivem zkratování elektronických systémů podařilo Scorpiovi vysvobodit ze svého skleněného vězení a utéct z Wuovy laboratoře. Jeho útoky způsobovaly neklid mezi ostatními dinosaury a narušení přírodní rovnováhy na ostrově. Během té doby stihl také snést vejce, ze kterého se vylíhl jeho potomek, který díky zrychlenému růstu velmi rychle dospěl. S oběma hybridy se setkali také členové Nulbarské šestky, skupiny dětí, která přijela do parku na tábor, ale zůstaly zde zapomenuté a opuštěné. Původního Scorpia i jeho potomka potkal temný konec, když na ně táborníci shodili střechu rozpadajícího se starého návštěvnického centra Jurského parku, čímž se jich nadobro zbavili.

Indominus rex

Po neúspěchu se Scorpiem začal dr. Wu pracovat na tvorbě nového hybrida pojemnovaného Indominus rex („nezkrotný král“). Tentokrát však použil mnohem více druhů dinosaurů a dalších živočichů než dřív. Základem jeho genomu byl Tyrannosaurus rex, který byl doplněn DNA velociraptora pro větší inteligenci, giganotosaura pro větší velikost, abelisauridů carnotaura, majungasaura, rugopse, pycnonemosaura, quilmesaura a viavenatora pro hrozivější vzhled, aligártorům příbuzného deinosucha pro strašlivé zuby a therizinosaura pro dlouhé přední končetiny s ostrými drápy. Dále obsahoval geny rosničky pro přizpůsobení se tropickým podmínkám, zmije pro vnímání tepelného záření kořisti a sépie pro lepší snášení urychleného růstu.

Ve srovnání se Scorpiem byl Indominův vzhled mnohem bližší běžné představě velkého masožravého dinosaura. Hlava se stiskem čelistí tak silným, že dokázala prokousnout i neprůstřelné sklo nebo si hravě poradit s obrněným ankylosaurem, měla nad očima dva malé růžky. Na krku a loktech se nacházely ostny podobné těm u Scorpia, avšak tentokrát už nebyly jedovaté. Po jeho bíle zbarveném tělese se od krku, přes záda, až po ocas táhly řady kostěných destiček, které tvořily neprostupný pancíř. Dlouhé silné přední končetiny vybavené placem byly schopné pevného stisku. Nohy byly tříprsté, tentokrát už bez zahnutého srpovitého drápu. Oproti Scorpiovi byl také mnohem chytřejší a dokázal se rychle přizpůsobit novým situacím.

Indominus byl oficiálně plánovaný jako nová atrakce Jurského světa, která měla přilákat pozornost návštěvníků, které už nebavili „běžní“ dinosauři. Ve skutečnosti se však jednalo o prototyp biologické zbraně pro vojenské účely. Pro případ, že by se mu něco stalo, byli vytvořeni dva jedinci, ale silnější z nich toho slabšího zabil a sežral. Vyrůstal v malém, vysoce zabezpečeném výběhu s vysokými betonovými zdmi, kde jediný kontakt s vnějším světem představoval jeřáb, který mu do výběhu spouštěl maso. Žabí geny, které mu umožňovaly snášet tropická vedra mu však také dovolovaly upravovat si tělesnou teplotu podle potřeby. Tím dokázal zmást tepelné senzory, které ho hlídaly. Když se zaměstnanci parku přišli podívat do jeho výběhu, jestli neutekl, zaútočil na ně. Jeden z pracovníků ve snaze uniknout Indominovi otevřel bránu jeho karantény a umožnil mu tak utéct. Vedení parku vyslalo za dravcem odchytovou jednotku, ale ukázalo se, že polapit ho bylo nad jejich síly. Projevila se zde také jeho další nečekaná vlastnost – následkem použití genů sépie byl schopný měnit barvu kůže a dokonale se tak maskovat a přizpůsobit svému prostředí. Během pobytu na svobodě se Indominus setkal a bojoval s mnoha druhy dinosaurů, aby zjistil, kde je jeho místo v potravním řetězci. Jistí svým životem si předním nemohli být ani takoví obři jako apatosaurus nebo brachiosaurus. Při setkání s ankylosaury se do incidentu připletli také bratři Zach a Gray Mitchellovi. Poté, co Indominus ulovil jednoho z obrněných dinosaurů rozbil stiskem svých čelistí gyrosféru, kulaté vozidlo používané jako v atrakce v údolí plném býložravých dinosaurů. Chlapci mu nakonec unikli a skočili do jezera, kam se za nimi Indominus už neodvážil. Následně začala Indomina pronásledovat helikoptéra před kterou utíkal směrem k voliéře plné pterosaurů, jejíž stěnou se proboural dovnitř. Vyplašení létající plazi začali vylétat ven a útočit na helikoptéru, což mělo za následek její pád. Večer se zaměstnanci parku pokusili vystopovat hybrida pomocí trénovaných velociraptorů. Avšak díky tomu, že měl Indominus v sobě také DNA velociraptora, dokázal s menšími dravci komunikovat a obrátit je proti lidem. Raptoři obklíčili svého trenéra, Owena Gradyho, který se o ně odmalička staral, manažerku parku Claire Dearingovou a její synovce Zacha a Graye. Když na místo dorazil Indominus, nařídil raptorům, aby na lidi zaútočili. Vůdkyně smečky jménem Blue však odmítla Owenovi ublížit, a proto ji Indominus odmrštil svou tlapou do zdi budovy, kde zůstala omráčená. To rozzuřilo ostatní raptory, kteří na hybrida zaútočili. Ten si s nimi však hravě poradil. Claire poté dostala nápad nechat Indomina bojovat se sobě rovným a nechala vypustit samici tyranosaura jménem Rexy. Ta měla zpočátku v souboji navrch, ale nakonec ji silnější dravec srazil k zemi. Když se jí chystal zasadit poslední ránu, byl vyrušen Blue, která opět nabrala vědomí. To stačilo tyranosauřici k tomu, aby sebrala síly a spolu s Blue se mohla Indominovi postavit. Zraněný hybrid se chystal k dalšímu útoku. Dostal se však příliš blízko k umělé vodní nádrži, která byla domovem obrovského mořského plaza mosasaura. Ten přilákaný hlukem vyskočil z vody a stáhnul Indomina pod hladinu, čímž ukončil jeho krutovládu.    

Indoraptor

Indoraptor („nezkrotný lupič“) byl posledním z trojice hybridů Henryho Wu. Byl vytvořen z DNA Indomina rexe, která byla získána z žebra kostry nacházející se na dně mosasauří laguny v Jurském světe a obohacena DNA velociraptora.

Tento hybrid dosahoval necelé poloviny velikosti Indomina a představoval jakousi jeho vylepšenou verzi. Na rozdíl od něj měly jeho šupiny opět černou barvu jako u Scorpia, byly však mnohem hladší, kromě zad, kde se opět nacházely velké kostěné destičky, které se střechovitě překrývaly. Dokázaly také odolat střelám z palných zbraní. Po obou stranách těla se od krku až po ocas táhl elegantní zlatožlutý pruh. Na krku, loktech a konci těla Indoraptorovi vyrůstaly ostny typické pro všechny tři hybridy. Jako u předchozích dvou hybridů i Indoraptor měl dlouhé přední končetiny vybavené palci. Jejich délka mu umožňovala pohybovat se po dvou i po čtyřech. Větší podíl velociraptoří složky DNA se projevil srpovitě zahnutým drápem na nohou. K jeho dalším vlastnostem patřil velmi citlivý čich, vysoká agresivita a inteligence a byl vycvičen útočit na cíl označený laserovým zaměřovačem po zaznění speciální zvukové frekvence.

Podobně jako Indominus rex byl také Indoraptor vytvořen jako zdokonalený prototyp živé zbraně využitelné pro vojenské a jiné útočné operace. Chyběla mu však poslušnost a schopnost navázat citový vztah se svým trenérem. Byl představen potenciálním kupcům z řad boháčů, mafiánů a představitelů různých zločineckých organizací, kteří přijeli do Kalifornie na panství Benjamina Lockwooda, jednoho ze spoluzakladatelů Jurského parku, aby si mohli koupit v nelegální aukci dinosaury, kteří byli zachráněni z ostrova Nublar, kterému hrozila zkáza kvůli aktivní sopce. Po předčasném ukončení akce, kdy uprchlý tlustolebý býložravý dinosaurus stygimoloch zaútočil na hosty, zůstala klec s Indoraptorem opuštěná v aukční síni, kde ji objevil lovec Ken Wheatley. Ten dravce uspal pomocí dvou šipek ze své zbraně a vešel do jeho klece, aby získal další zub pro svůj dinosauří náhrdelník. Indoraptor se však brzy probudil, a to se stalo lovci osudným. S nově získanou svobodou se pustil do průzkumu rozlehlé vily. Tam narazil na Owena Gradyho, Claire Dearingovou a malou vnučku pana Lockwooda, Maise, kteří se vydali zachránit dinosaury, a hlavně samici velociraptora jménem Blue, kterou Owen od malička vychovával. Blue chtěl Henry Wu využít jako náhradní matku pro novou generaci Indoraptorů, která je měla naučit poslušnosti. Když hybrid zahnal trojici lidí na skleněnou střechu místnosti s vystavenými modely a kostrami dinosaurů, objevila se Blue, která na nic netušícího hybrida skočila a oba se střechou propadli. Indoraptor se během pádu nabodl na rohy lebky rohatého býložravého dinosaura agujaceratopse a svým zraněním podlehl. Blue vyvázla bez úhony.