5 nejzvláštnějších teorií o vyhynutí dinosaurů
Přestože dinosauři vládli Zemi přibližně 160 milionů let, dlouhou dobu vědci nemohli přijít na to, proč vlastně vyhynuli. V dnešní době patří mezi nejrozšířenější a nejuznávanější teorie, podle které před přibližně 66 miliony let dopadl do dnešního Mexického zálivu, poblíž poloostrova Yucatán asteroid o průměru 10 kilomterů, který při dopadu zvedl do vzduchu velké množství prachu, který na dlouhou zastínil slunce a kamení, které při průletu atmosférou zpět na povrch zapálilo lesy. To vedlo k velkým změnám teplot a podnebí, což mělo za následek úhyn rostlin a všech živočichů přesahujících hmotnost kolem 20 kilogramů, kam patřili také dinosauři (kromě ptáků), vodní plesiosauři a mosasauři nebo létající pterosauři. Toto vymírání ale neproběhlo náhle. Jednalo se o zdlouhavý proces, terý mohl trvat desetitisíce až statisíce let. Naše savčí předky zřejmě zachránila jejich drobná velikost a převážně noční způsob života, spolu se schopností vytvářet si podzemní doupata, v nichž mohli přečkat nepříznivé podmínky. Zaujali místo po dinosaurech a později se rozšířili po celém světe a vyvinuli do nejrůznějších tvarů a velikostí. Než se to však vědcům podařilo zjistit, přicházeli s různými více či méně uvěřitelnými teoriemi. V tomto článku si ukážeme pět nejzajímavějších.
1. Nadměrné požírání vajec
Vajíčka patří mezi oblíbenou potravu mnoha živočichů, včetně člověka. Na počátku 20. století se objevila teorie, vycházející ze současných pozorování, kdy většina dravců, včetně hadů a ještěrů nepohrdne svačinkou z vajec, kdykoliv na ně narazí, protože se jedná o vítaný zdroj živin. Pdoobně se měli chovat také draví dinosauři, kteří mohli kvůli své nenasytnosti sami sebe vyhubit. Paleontologické nálezy však nepřinesly žádné důkazy, které by tuto teorii podpořily.
2. Příliš tenká nebo příliš tlustá skořápka vajec
Teorii, že dinosauři postupem času začali snášet vejce s příliš tlustou skořápkou, která by mláděti uvnitř neumožnovala dýchat nebo naopak s příliš tenkou skořápkou, která by se snadno rozbila, inspirovaly nálezy zkamenělých zbytků vajec z Francie a Španělska na konci 70. let minulého století. Tento jev byl však pozorován jen u malé místní populace dinosaurů a nevztahoval se na dinosaury ve zbytku světa.
3. Oběti překotného vývoje
Tato teorie z počátku 20. století pracuje s myšlenkou, že se během evolučního vývoje u dinosaurů mnohem více prosadily vlastnosti jako velikost a hrůzostrašnost a méně pak inteligence. To mělo mít za následek, že dinosauři dorůstali do čím dál větších velikostí a absurdnějších tvarů, což se jim mělo stát osudným. Ve skutečnosti i ke konci vlády dinosaurů existovalo velké množství malých dinosaurů a některé dravé druhy blízce příbuzné ptákům mohly dosáhnout inteligence dnešních krkavců a vran, která je srovnatelná s inteligencí sedmiletého ditěte.
4. Housenky
Během 60. let se objevila teorie, podle které přemnožené housenky pravěkých motýlů mohly sežrat potravu býložravým dinosaurům, čímž by masožraví dinosauři přišli o kořist. Přestože nejstraší nálezy motýlů pocházejí z obobí křídy, před přibližně 100 miliony let, žádné nálezy nenasvědčují takové pravěké hmyzí kalamitě.
5. Výbuch supernovy
Tato teorie ze 70. let se už velmi blížila skutečnému důvodu vyhynutí dinosaurů. Podle ní mohl výbuch hvězdy nedaleko naší Sluneční soustavy přinést na Zemi rentgenové záření a jiné škodlivé druhy radiace, které mohly způsobit změny klimatu a ovlivnit správný vývoj mláďat ve vejcích. Žádný důkaz o takové události během období křídy se však nenašel.
Zánik dinosaurů nedával vědcům spát mnoho desítek let a ačkoliv některé z uvedených teorií mohou působit úsměvně, jsou připomínkou toho, jak se naše znalosti o historii života na Zemi stále zpřesňují.
